Ami E
V našem domě už pár pátků pod schody je kamrlík,
Ami E Ami
a tam žije jak na statku kocour jménem Nevrlík,
E
sedí, mlčí, frajer děsný, do tmy schovává svůj krk,
Ami E Ami
život pulsuje a běsní, a ten kocour ani mrk.
Drápy má už mimo provoz, myši dávno nechytá,
loví nás na čestné slovo a na půlku jelita,
on a žádat, on a prosit, zlatý voči, nech si zdát,
každý sám mu něco nosí a je rád, že on je rád.
Rozvalen je na podlaze jako vejce natvrdlé,
ze tmy usmívá se blaze, jde nám drápy po hrdle,
zřejmě proto je tak smutný dům, ve kterým bydlíme,
koupit lampu bude nutný, kdy se ale složíme?