D A D F#mi Hmi F#mi Hmi A
Práší sníh vítr Safian, krajem honí bílý fáč,
D A D F#mi Hmi F#mi Hmi
plání jdou se svou muzikou, trochu stříbra na strunách,
A G Hmi, A
síní zní smích dětí, co fůru věcí smí ,
D A D F#mi A D
práší sníh vítr Safian, do umrzlých dvorů dých'.
Slídí půst v tůních po rybách, do komínů nahlíží,
skrývá tvář v bočních uličkách, placky loudí u dveří,
kouzelnou hrou v kostkách tuláky obírá,
slídí půst, náhle začal růst, hadry solí propírá.
Práší sníh vítr Safian, krajem honí bílý fáč,
plání jdou se svou muzikou, trochu stříbra na strunách,
pálící kůru chlebů u kamen rozlomí,
práší sníh vítr Safian, do umrzlých dvorů dých'.