Emi
jako malované
C
jsou sny které spřádáš
Emi D C
mě do nich vtahuješ bez ptaní
G
měla bych odejít
Ami
Když jsem otvírala dveře
D
ty všechno jsi neřek’
Emi C D
a teď říct neumím ti ne
G
proč právě já?
kdyby sis hrál třeba na krále
stokrát zalhal já ti uvěřím
protože chci
já vůbec nevím co dál
čert aby tě vzal
nejsem jen zlázněná
je v tom něco víc
co umíníš si za tím jdeš
jak získat lidi na svou stranu víš
všechny nějak přesvědčíš
jak hluboko pod kůži
tě mám
v tom zvláštním násilí
jsi sám
možná tím všechno jednou poničíš
číslo jsi byl
a máš i pár vroubků
já slyšet to musela od druhých
to bolí
víš?
teď ale nechat tě jít
stejně nebyl by klid
nejsem jen zblázněná
je v tom něco víc