orig. Es dur
D F#mi Emi A
|: :|
D F#mi Emi A
Odcházím, lásko má, k ránu
D F#mi Emi
a za mnou zůstává tvůj svět
F#mi G
plný zvláštní vůně tvé
D G
i tvých snů a plánů,
D G A4 A
ve kterých své místo mám i já.
D F#mi Emi A
Tak radši, lásko má, půjdu,
D F#mi Emi
byla jsi kouzelná, spi dál.
F#mi G
Začínáš to vážně brát,
D G
nejistou mám půdu,
D G A4 A
když se ptáš, kdo je věčná láska má.
D
Mé lásky stále mění jména,
Hmi
mé lásky stále mění tvář,
Emi
a jen ta věčná kantiléna,
A
tu věčně miluju, mě nepředěláš.
D
Mé lásky stále mění jména,
Hmi
něco jsem každé přísahal,
Emi
a jen ta věčná kantiléna,
A
jen té jsem dodnes věrný a budu dál.
D
Ona je nádherná,
Hmi
umí se krásně nést,
Emi
má v sobě touhu cest
A
a jednou provždy je má.
D F#mi Emi A
Ty pláčeš, lásko má, promiň,
D F#mi Emi
za všechno můžu já, já vím.
F#mi G
Chceš mou lásku celou mít,
D G
nestojíš prý o míň,
D G A4 A
jenže já ten větší díl dám jí.
D
Mé lásky stále mění jména,
Hmi
mé lásky stále mění tvář,
Emi
a jen ta věčná kantiléna,
A
tu věčně miluju, mě nepředěláš.
D
Mé lásky stále mění jména,
Hmi
něco jsem každé přísahal,
Emi
a jen ta věčná kantiléna,
A
jen té jsem dodnes věrný a budu dál.
D
Ona je nádherná,
Hmi
umí se krásně nést,
Emi
má v sobě touhu cest,
A
na které se mnou se dá.
D
Odvážnou klenbu má,
Hmi
jak velký dávný chrám
Emi
musíš mě brát i s ní,
A
vždy ve svých tónech tě mám
D A Hmi
a dál chci mí --- í --- ít.
Emi A G D
Mou věčnou kantilénou můžeš být.