C C7 F
Já jsem vandrák a karbaník a po krajích jezdím sám,
C Ami G7 C
sotva leze už můj vraník, jó, a taky dost chlastám.
Že jsem syčák a že jsem sígr, nechce mě znát ani bůh,
šerif číhá na můj flígr, jenom chřestýš je můj druh.
Jak tak jezdím na vraníku, tak už neznám pojem čest,
ten není v mým zákoníku, tam je jenom nůž a pěst.
Když nemůžu jezdit s párou, jezdím aspoň pod parou,
kašlu na tě, pane Bože, s tvou nebeskou patrolou.
Já jsem vandrák a karbaník, zkouřenej jsem nehezky,
tak mě můžeš, bože, škrtnout v tý svý knize nebeský.