1.
D G
Studenej vítr honí sníh cestou zavátou
A D
stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou
G
a tebe marně sháním, pod postel nahlížím,
A7 D
kam ztratila ses, to já dobře vím.
Ref.
A
To sám sněžnej muž se tu bral,
D
to sám sněžnej muž si tě vzal,
G
tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj
A7 D
a já si v klidu kotlík grogu dám.
2.
Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid
zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít
a nemusím se hádat a vynakládat um,
abych si moh dát tajně malej rum.
Ref.
3.
Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor,
stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor
a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání,
on má rád ticho a hodin tikání.
Ref.