CAPO 2
Hmi F#
Až začneme si vážit čisté vody víc než vína
A Hmi
a vzduch chápat jako hlavní manu žití,
Emi G D
pak v každém slušném člověku spatříme cherubína,
G F#
ne hlupáka, jenž naivitou se sytí.
Hmi F#
Až poctivost se stane hlavní hnací silou píle
A Hmi
a pomluva špínou, jíž se každý štítí,
Emi D
pak bude zřejmý smysl v každém započatém díle
G F#
a úlovek neoslepí oka sítí,
G D Emi
Kdy přestaneme říkat slůvka „až“, „pak“, „kdyby“,
G D Emi
kdy nebudou začínat všechny naše sliby
G C Emi
slůvky „kdyby“, „pak“ či „až“ –
Hmi A
„až naprší a uschne“
C D
„kdyby lidi byli bez chyby“?
C D
Však ty časté průpovídky znáš!
G
Tak hleď
Hmi Emi
Místo slůvek „až“, „pak“, „kdyby“
D C A
okamžitě říkat rozhodné slovo „TEĎ!“
F#
TEĎ!
Hmi F#
Teď začli jsme si vážit čisté vody víc než vína
A Hmi
a vzduch chápem jako hlavní manu žití,
Emi G D
teď v každém slušném člověku vidíme cherubína,
G F#
ne hlupáka, jenž naivitou se sytí.
Hmi F#
Teď poctivost se stala hlavní hnací silou píle
A Hmi
a pomluva špínou, jíž se každý štítí.
Emi G D
Teď je nám zřejmý smysl v každém započatém díle,
G F#
náš úlovek neoslepí oka sítí.
G D Emi
TEĎ, kdy každý přesvědčen je o tom,
D G
že žijeme TEĎ
D Emi
a ne až někdy POTOM,
D C
teď nemáme čas si ani závidět.
Hmi C D
Jen hleď, jak teď se zmenšil svět!
G D Emi
Teď, kdy každý přesvědčen je o tom,
D G D Emi
že žijeme teď a ne až někdy potom,
D C
teď, kdy tak se zmenšil svět,
Hmi C D Emi
že nikdo už dnes nemusí nikomu nic závidět.
Vždyť o tom,
A
co bude potom,
se rozhoduje teď,
D G
právě TEĎ!