1)
Ami F Ami F
Malá slečna slýchala báji
Ami F E Ami
a v dětském ráji tak rozkvetla růže.
Ami F Ami F
Holčičí slzy ji zalévaly
Ami F E Ami
a z veliké dáli k ní volal hlas muže.
Ami F Ami F
Volal ji k sobě hlas jejího prince,
Ami F E Ami
ze strany mince kam jen dítě může
Ref.:
Ami G C
Někdo se ztratí na rozcestí,
F C E Ami
na dlouhé pouti do pověstí,
Ami G C
Snad ten kdo hledá nezabloudí,
F C E Ami
o tom však rozhodne ten kdo nás soudí.
2)
Z veliké, hluboké, holčičí touhy,
zbyly jen šmouhy v duši té ženy.
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není,
jen zapomnění jež pozbývá ceny.
Červené kontrolky všedního žití,
jí každý den svítí jak pomatený.
Ref.:
3)
Tam někde v hlubinách vzpomínka živá
možná se skrývá, když tma zuby cení.
Kdopak se dozví, jestli tam čeká,
vždyť člověka leká zasvěcení.
Ref.: