G Emi
Mdlý přísvit noci z tváří shodných tahů
C D
se smek‘ a stíny dva vrhl na podlahu.
G Emi
Vzduch výhní sálal, po dni nelítostném
C D
dobíjel chabé duše tupým ostnem.
C Ami G D
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
C Ami G
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
G Emi
V tmách tíživých se na besedu sešli
C D
člověk a přízrak. Směj se tomu chceš-li!
G Emi
Z úst otevřených matně zuby plály,
C D
horečné ruce hady být se zdály.
C Emi
Níž klonila se těla pod únavou.
G D
Šeptal cos člověk. Přízrak kýval hlavou.
C Ami G D
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
C Ami G
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
G Emi
Tak seděli až v prvý záblesk jitra.
C D
Vstal tiše přízrak: „Na shledanou zítra!“
G Emi
Vztyčil se člověk, jako dravec zavyl.
C D
„Co čekáš ještě?“ smutně přízrak pravil.
C Ami G D
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
C Ami G
Tů dů dý dů Tů dů dý dů
2x