D
Mám flašku ze skla zelenýho
G D G D
s tou si rád povídám,
když se v sedle koně svýho
G A D
cestou kolíbám.
V tý flašce mám svou medicínu,
kterou bych neměnil,
ta vyléčí mne ze splínu,
když dalekej mám cíl.
R:
G D A
la la la la la la ...... la
D G
jsem povaha usedlá
D A D
hodím se do sedla
G D A
la la la la la la...... la
D G D A D
já nevoním rančerům, zato mně voní rum.
A putykáři v celým kraji,
zdaleka kynou nám,
mou věčnou žízeň všichni znají,
žízeň jako trám.
Tak pohni kostrou barmane a nalej půl galonu,
ať se z tebe nestane
terč mýho kaňónu.
R:
Když flanděru mi naplnili ,
ztrácím se k západu
a míli za mílí každou chvíli
zlepšuju náladu.
Tak pendlujeme širým krajem
od osady k osadě,
chvilku pijem, chvilku hrajem
v božský náladě.