Hmi Emi Hmi
Budík zvedá ráno a pozdvihuje víčka,
Emi A Hmi
má ruka s tvou se váže na každodenní slib.
Kdo ví, co je láska, snad nebe plný sluncí,
nebo důvěra, co věří na každodenní slib.
Ref.:
Hmi A Hmi
Jak dlouhá pouť, co míří nevímkam,
A D
jak písnička, co zpíváš, abys' nebyl sám,
Emi F# Hmi
tududu ...
Budík zvedá ráno, zahlíd' jsem tvou kůži,
muži stárnou, když se stejská, když láska nedá spát.
Přes kamení světů nás neše naše touha,
těch vzestupů a pádů, co odnaučej' lhát.
Ref.:
=1.