E
Kdo z vás se, lidi, umí smát, ne málo, ne moc, akorát,
F# H7
tak ten se má, achich ouvej, vím, co dím,
E
já můžu vám hned vyprávět, co stojí světem tenhle svět,
H7 E
jen ten se má, achich ouvej, žít je hit.
Proto s mírou, vážení, každý chrup ať si cení
a pozor dá, achich ouvej, vím, co dím,
kdo zná tuhle zásadu zepředu jako zezadu,
jen ten se má, achich ouvej, žít je hit.
Za krále Ferdy z Medníku žil jistý pekař perníků
a ten se smál, achich ouvej, vím, co dím,
až náhodou jel kolem král, pekař se zrovna smál a smál
a už to zná, achich ouvej, žít je hit.
Hned rádci králi hlásili, co děsně přesně zjistili,
tak se král bál, achich ouvej, vím, co dím,
"máš, králi, zlou veš v podniku, perníkáři jsi ke smíchu,"
a už to má, achich ouvej, žít je hit.
O kousek dál žil zase švec - mrzout, bručoun a jezevec,
no žádný klaun, achich ouvej, vím, co dím,
když mával šídlem, šil dratví, tvářil se jak pop nad rakví
a už to má, achich ouvej, žít je hit.
Zas rádci králi hlásili, co děsně přesně zjistili,
tak se král bál, achich ouvej, vím, co dím,
"co máš korunu na čele, netvářil se vesele,"
a už to má, achich ouvej, žít je hit.
Ten smál se moc a ten málo, královi se to nezdálo,
a už to maj', achich ouvej, vím, co dím,
teď škrábají se na hlavě, sedíce spolu v šatlavě,
jó, já to znám, achich ouvej, žít je hit.
=2.