B Es B
Nejhezčí jsi, když se se mnou loučíš,
F
a proto také často odjíždím.
Es F
Jen abych slyšel, co si naporoučíš,
Es F
to kázání, abych snídal sám, co smím si dát, kdy se vrátit mám.
Nejvíc ti to sluší, když mě vítáš,
a proto se tak rychle vracím zpět.
Jen abych viděl, jak mě neodmítáš,
a říkáš "pojď, dost už hloupostí, teď už tě víc nikam nepustím."
Ref.:
B
Zvláštní, jsi zvláštní, jsi nádherná vlastně pokaždé,
F Es F
proto zvláštní, proto tě mám rád.
B
zvláštní, jsi zvláštní, víš-li o jiných, tak mi ukaž kde,
F Es Gmi F Es B
ty nejsou zvláštní, nechci jiné znát. , ,
Nejhezčí jsi, když se večer stmívá,
a proto se mi někdy táhne den.
Já nedočkavě na věže se dívám
a říkám si, ať jde slunce spát, ať přijde čas, který mám tak rád.
Nejvíc ti to sluší za svítání,
a proto se tak rychle probouzím.
Já dívám se a nemám žádné přání,
mně postačí ranní zátiší, v němž právě já jsem ti nejbližší.
Ref.: