V mlhavém raním oparu
někdo brnkal na kytaru
neznámej hráč v té mlze byl
zoufalou píseň v kytaru ryl
V mlhavým raním oparu
hrál jsem mu kytaru do páru
podivnou píseň až smutek mě jal
už jsem se skoro v tý mlze bál
Potom když se mlha zvedla zírám zcela bez dechu
uplakaná bedla jedlá tiše pláče do mechu
V tomhle divném lese že prej mají zlýho hraboše
včera večer sadisticky vohryzal jí kámoše
V mlhavým raním oparu
zpíval jsem bedli o jaru
slzy jí uschly a les se zas smál
záslužnej pocit v srdci mě hřál