Jirkovi Kolouškovi
Vobyčejná postel
vobyčejnej den
naproti je kostel
a hrobník za rohem
Slunce na mě zívá
zaprášeným sklem
mám chuť na dvě píva
dva dny nad hrobem
Rači zavřu oči
abych neměl spleen
svět se se mnou točí
jsem už zkrátka hin
A kolem mě jdou zástupy lidí
který jsem znal
moje první lásky
i ty co jsem si nakonec vzal
Voklamaný holky s malým prckem v náručí
a starý kamarádi - jen ty jdou bez řečí
Pochodujou kolem jako sága starejch dní
jako by mi přišli zpívat píseň poslední
všechny starý hříchy najednou mám před sebou
byl jsem zkrátka jenom mužskej
a život mám za sebou
Už je pozdě zkrátka na slzy i smích
stará zavři vrátka
a nalej mi líh
už je prostě ámen
šmytec spadla klec
život sfouknul plamen
dohasíná pec
Už se nerozední
už bude jen tma
defilé poslední
právě začíná