To v roce třiapadesát
ste nepotkali v lese chlapa s vozem
jó s vozem
i když už se to mohlo stát
tak stačilo s ním trochu praštit vo zem
jó vo zem
A tenkrát měli vole mužský sílu
to protože se často měli k dílu
a neříkali porád za každou větou to svý
nech to bejt
Jó nech to bejt
A když si holka vzpomněla
že přece kluka nechtěla co loudí
jó loudí
pár gentlemanů v pravej čas
ho zahnalo do lesů kde furt bloudí
jó bloudí
Jó tenkrát vole chlapi měli sílu
vzít kolem boků rozcuchanou vílu
a neříkali porád votráveně jen to svý
nech to bejt
Jó nech to bejt
Jó v roce třiapadesát
to v lese nestáli chatový města
jó města
a za vostnatou drátěnkou
nevedla k hradu asfaltová cesta
jó cesta
To tenkrát mužský nemívali kýlu
a ženský měly pořád ruce v týlu
a neříkali unuděně pořád dokola
nech to bejt
Jó nech to bejt
A v roce dvatisíce tři
už budou lesy vohražený plotem
jó plotem
a do Riegrových sadů snad se budem
chodit vosvěžovat flopem
jó flopem
svý uzdy nacpem do masivních skříní
a necháme se vobskakovat tchýní
a přestaneme říkat porád jen to svý
nech to bejt
Jó nech to bejt