Emi C7 H7 Emi H7 Emi
Na pařez já usednu si v lesním pološeru
C7 H7 Emi H7 Emi
a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru,
D7 G D7 G
na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost,
D7 G F# H7
jenže von má pušku a s puškou střeží dcery ctnost.
Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.
Ref.:
Emi C7 Emi C7
A štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy,
Emi C7 Emi C7
na ťuhýka na trnce, na vejry i sůvy,
Ami Emi Ami Emi
na chudáka vandráka von štěká ponejvíce,
Ami Emi F# H7
vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce.
Emi C7 H7 Emi H7
Vrr haf, vrr haf, sypej si to, vrr haf, vrr haf, fuj fuj fuj,
Emi C7 H7 Emi H7 Emi
vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj!
Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,
zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"
A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,
ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.
Ref.:
Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,
když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,
on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,
a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.
Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
vyštuduju na vrchního lesů revizora,
až přijedu na kontrolu se služební volhou,
postavím je do pozoru, což je mojí touhou.
Ref.:
Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
"smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno ... hej, beru!
Rec:
Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?
A to bude asi všecko, na zdi visí puška,
pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška ...