G G/F# G/E G/D
Bude to asi tak rok, co já na bále byl
G G/F# E7
a u stolu seděl a červené pil,
Ami D7 Ami D7
kolem lidí jak much, samý tanec a smích
G G/F# G/E G/F# G G/F# G/E G/F#
a girlandy světel a venku tál sníh.
Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk,
vtom uprostřed parketu zvedl se křik,
už kapela stojí a parket se prázdní,
tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni.
Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou,
každý za cizí lež, každý za pravdu svou,
už vytéká krev jako červená tuš,
ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž.
Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští
dlaň opíše kruh a láhev se tříští,
ten s nožem si leh', možná chce se mu spát,
druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'.
Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží,
jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží,
příběh pomalu končí a zbejvá jen říct:
pravda jsou jenom slova, ale život je víc,
G G/F# G/E G/F# G
pravda jsou krásná slova, ale život je víc ...