Nevím ani, na co se ptáš a kolik věcí znáš
máš na krajíčku slzy s medem
Možná jsem to pokazil já jednou, když byla tma
a ve sklenici stál měsíc s ledem
Voníš poprvé divokou krajinou
všechno ve mě řve, nestojím o jinou
k pohlazení zvou i vzácný zvířata
a málokdo se ptá kam jedem
Mám rád ten tvůj červenej květ
trochu mi hlavu splet
a pomalu se stávám zvědem
než zazvoní zvon
Voníš poprvé divokou krajinou
všechno ve mě řve, nestojím o jinou
k pohlazení jsou i vzácný zvířata
potichu tě zvou až záno zaťuká den
na prahu zůstane stát než zazvoní zvon
obrovskej zvon a protáhne nás správným nebem
nádhernej zvon lákavej zvon víš dobře,
že mám rád jen tebe
slyším ten zvon.