G C G C G
Je ráno, pěknej den jako nejeden,
C G D
a brána k štěstí otevřená,
G C G C G
a v světle přikrytá vedle leží ta,
C G D
která je a není moje žena,
C G C G
ať žije lidskej tvor, je osmej termidor
C G D
a lid za oknem volá "sláva!",
G C G C G
/: a ona po chvíli v moji košili
C G D G
vstává, tiše vstává. :/
Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje
hezčí, než má šenešálka,
a já je propíjím s jednou bestií,
která je a není moje válka,
jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji
se rázem kroků nedostává,
/: když země kdekoli je v letní řeholi
plavá, tolik plavá. :/
Léto uzraje a tahle holka je
moc bílá na to, aby žila
jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,
v který je a není moje síla,
/: jó, je mi do tance, tahle romance
je možná ženská nebezpečná,
možná krvavá, možná nepravá,
ale věčná, bože, věčná. :/