Capo: 2. pražec
A2 A2 A F#mi D A A F#mi D A
Předehra:
1.
A F#mi
Jak dým zvedlo se ti cho,
D A
zlostnej opar mlčení.
A F#mi
To splín oznámil příchod
D A
varovným prstem vztyčeným.
F#mi A
I taková je někdy tvář noci,
D A
ikdyž tě nesoudí, netrestá.
F#mi A
Prostě máš jen mizernej pocit,
D A
že je to škaredá nevěsta.
2.
Pár slov, půlka věty,
šálek nudy, cízí muž,
trapná lež místo květin,
škoda mluvit, bylo hůř.
I taková už bývají rána,
když není z blýskanic úniku.
A tvým snům vyzvání hrana
varovným štěkáním budíků.
Ref.:
D A
Co na to říct,vždyť už to znáš.
D A
To co se řítí kolem nás je čas.
D A
V domě,kde sníh střídá mráz
D A A
Místo růží vyklíčí zimostráz.
Mezihra (sólo kytara):
A F#mi D A A F#mi D A
3.
Zatímco čas drtí tvý kosti,
plíce trhá věčnej strach.
Jen vzduch nabitej zlostí,
až malém cítíš střelnej prach.
Taková je někdy tvář lásky
i takovou mívá někdy tvář.
Kolem úst má dvě stejný vrásky,
obě pro smích i pláč.
4.
Z tvých snů zbylo dost málo,
vlastně už není z čeho brát.
A jen bůh ví, co se stalo
jak se to vůbec mohlo stát.
Taková je mince v tvý dlani,
nemá žádnej rub a nemá líc,
hradní stráž zavřela brány
v zámku v záchodě právě klíč.
Ref.:
Co na to říct, vždyť to znáš.
To co se řítí kolem nás je čas.
V domě, kde sníh střídá mráz
místo růží vyklíčí zimostráz.
Dohra (sólo kytara):
A F#mi D A A F#mi D A